Léčebna TRN Janov je odborným léčebným ústavem přímo řízeným ministerstvem zdravotnictví, má 170 lůžek a je specializováno na diagnostiku a léčbu plicních onemocnění. Léčebna leží v nadmořské výšce 444 metrů na hranici bývalého vojenského prostoru Brdy, v jejím okolí jsou tedy rozsáhlé lesy a dodnes se jí vyhnulo výraznější znečištění ovzduší. Léčebna má dnes 130 zdravotních lůžek a 40 sociálních lůžek. Sociální lůžka jsou pro nemocné, kteří vyžadují již jen ošetřovatelskou péči a nepotřebují již o péči lékaře, jde vlastně o obdobu domova důchodců, ale ve zdravotnickém zařízení – na rozdíl od DD ale není možné trvalé umístění. Zdravotní lůžka se specializují na diagnostiku a léčbu plicních oonemocnění včetně léčby inhalační. V poslední době se hodně zaměřujeme na dechovou rehabilitaci, která u řady plicních nemocí má velký význam, spojujeme ji samozřejmě s pohybovou rehabilitací.
Léčebna úzce spolupracuje s Fakultní nemocnicí FN Plzeň zvl. s Plicní klinikou a také s Rokycanskou nemocnicí.
V brzké době si léčebna bude připomínat 100 let od doby svého založení
Haléřový spolek dělníků Škodových závodů koupil v roce 1920 na Janově dům s parkem a malým hospodářstvím a po nutných úpravách v něm 6. 6. 1921 uvedl do provozu zotavovnu „pro ozdravění členů podezřelých z tuberkulózního onemocnění anebo k tbc náchylným“. Vybrání místa pro budoucí léčebnu bylo ovlivněno příznivými klimatickými podmínkami Janova, který leží ve výšce 444 m.n.m. a v jeho okolí jsou rozsáhlé lesní porosty. Janovu se výraznější znečištění ovzduší vyhnulo dodnes. Příhodné pro další rozvoj Janova bylo i dopravní spojení, nejprve vlakové (blízko léčebny je zastávka na trati Rokycany – Nezvěstice), později i autobusové.
Základní léčbou pro 25 pacientů byla zpočátku výkrmná kůra s klidovým režimem, lékařským dohledem byl pověřen MUDr. Simer z blízkého Mirošova. 2. prosince 1929 byl zahájen provoz v novém pavilónu sanatoria, kde už bylo k dispozici 95 lůžek a kam začali být přijímáni nemocní s aktivní tuberkulózou plic a hrtanu. O nemocné již pečovali odborní lékaři a ošetřovatelky působící trvale v ústavu.
Při léčebně bylo zřízeno i hospodářství, které bylo zpočátku orientováno na zajišťování zemědělských produktů pro ústav. K rozvoji hospodářství přispělo v roce 1925 zavedení léčby prací pro pacienty, což mělo současně i příznivý vliv na zdravotní stav pacientů.
Od roku 1925 lze tedy datovat postupný rozvoj léčebné rehabilitace, při jejímž aktivním a komplexním uplatňování stála léčebna v Janově vždy na jednom z čelných míst u nás.
V roce 1940 byly provedeny další dílčí přístavby a přestavby, kapacita sanatoria se zvýšila o 20 lůžek, byla zřízena ústřední teplárna, železniční vlečka pro dopravu uhlí a byla také dána do provozu další obytná budova pro zaměstnance sanatoria.
K výraznému rozvoji léčebny došlo za působení ředitele prim. MUDr. K. Mayra (v letech 1951 – 1967), kdy bylo zřízeno chirurgické oddělení a vzápětí i rehabilitační oddělení, po více než 20 let úspěšně pracovalo oddělení pro kostní a kloubní tuberkulózu pod odborným dozorem doc. MUDr. D. Polívky. Postupně byly v Janově léčeny i další formy mimoplicní tuberkulózy – léčebna v této době stála v čele boje proti mimoplicní tuberkulóze v ČSR.
Adaptacemi se zvýšila lůžková kapacita až na 240 lůžek, bylo nově vybudováno a vybaveno rentgenové pracoviště a mikrobiologická laboratoř, výrazně se rozrostl tým odborných konziliářů.
Vrcholem úprav je rozsáhlá přístavba léčebny v letech 1958 – 1963, po dokončení byla kapacita léčebny 312 lůžek.
V průběhu let klesal počet nemocných s tuberkulózou plic i mimoplicní, stále se však zvyšoval počet nemocných hospitalizovaných pro akutní i chronická zánětlivá onemocnění plic, chronickou bronchitidu, astma i plicní nádory.
Stoupal počet nemocných přijatých k diferenciálně diagnostickému pobytu, a tak se postupně rozšiřovalo spektrum prováděných specializovaných vyšetření; personální a přístrojové vybavení umožňuje provádět bronchologická a cytologická vyšetření, základní i některá specializovaná vyšetření funkce plic, specializovaná radiodiagnostická vyšetření plic i dalších orgánů včetně ultrasonografie, potřebná biochemická a hematologická vyšetření. Další specializovaná vyšetření jsou prováděna ve spolupráci s klinikou TRN, event. s dalšími klinikami FN Plzeň a s odděleními nemocnice v Rokycanech.
Do léčebny dojíždějí další odborníci: rentgenolog, otorhinolaryngolog, oftalmolog, gynekolog, neurolog, psychiatr.
Léčebna zajišťuje komplexní medikamentózní léčbu všech základních onemocnění dýchacího ústrojí, inhalační a rehabilitační léčbu včetně léčby fyzikální, dietoterapii a klimatoterapii. Specialitou ústavu, která je prioritní v České republice, jsou od roku 1992 pravidelně pořádané edukační kurzy pro bronchitiky a astmatiky.
V letech 1994 – 1995 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce stravovacího provozu, který nyní splňuje všechny provozní a hygienické požadavky a který také zajišťuje kvalitní stravování v rozsahu platných dietních norem pro nemocné a zaměstnance.
Při rekonstrukci v r. 2001 byl z hygienických důvodů i kvůli zvýšení komfortu pacientů snížen počet lůžek na 195, byly zřízeny i 4 nadstandardní pokoje.
Nově bylo od r. 2007 v provozu 20 sociálních lůžek, která jsou určena nemocným, kteří již nepotřebují pravidelnou každodenní lékařskou péči a bylo by je možné léčit dále ambulantně v domácím prostředí, ale nejsou sami ani s pomocí rodiny nebo dalších blízkých osob schopni zajistit svoje základní potřeby. Vzhledem k zájmu o tyto služby byl počet sociálních lůžek postupně zvyšován. V současné době je jejich 40.
Zhruba od této doby se léčebna více zajímala o následnou péči, v r. 2008 byla provedeno poslední bronchoskopické vyšetření, zrušena biochemická a hematologická laboratoř. I přes to ale stále probíhá diagnostika plicních procesů, ovšem za výraznějšího využití vyšetření především ve FN Plzeň.
Od 1.1.2013 se snížil počet zdravotních lůžek na 130, jak pro nevytíženost lůžek tak pro nedostatek personálu, tento počet trvá dodnes a je plně dostačující.
Léčebna má svou vlastní kuchyni a prádelnu – s možností odběru obědů jak pro bývalé zaměstnance tak i pro „cizí“ strávníky, prádelna zase má jistou omezenou možnost praní pro zájemce z okolí, která je celkem využívána.
V r. 2014 proběhla další rekonstrukce kuchyně se zavedením tabletového systému, což znamenalo zlepšení stravování pro nemocné i usnadnění práce zdravotnického personálu.
V současné době se snažíme hodně zaměřovat na rehabilitaci a to samozřejmě především plicní, součástí je ale i pohybová rehabilitace, cvičení, magnetoterapie, elektroléčba, ultrazvuk, parafín a lymfodrenáže manuální i přístrojové.
Snadné čtení