Haléřový spolek dělníků Škodových závodů koupil v roce 1920 na Janově dům s parkem a malým hospodářstvím a po nutných úpravách v něm 6. 6. 1921 uvedl do provozu zotavovnu „pro ozdravění členů podezřelých z tuberkulózního onemocnění anebo k tbc náchylným“. Vybrání místa pro budoucí léčebnu bylo ovlivněno příznivými klimatickými podmínkami Janova, který leží ve výšce 444 m.n.m. a v jeho okolí jsou rozsáhlé lesní porosty. Janovu se výraznější znečištění ovzduší vyhnulo dodnes. Příhodné pro další rozvoj Janova bylo i dopravní spojení, nejprve vlakové (blízko léčebny je zastávka na trati Rokycany – Nezvěstice), později i autobusové.
Základní léčbou pro 25 pacientů byla zpočátku výkrmná kůra s klidovým režimem, lékařským dohledem byl pověřen MUDr. Simer z blízkého Mirošova. 2. prosince 1929 byl zahájen provoz v novém pavilónu sanatoria, kde už bylo k dispozici 95 lůžek a kam začali být přijímáni nemocní s aktivní tuberkulózou plic a hrtanu. O nemocné již pečovali odborní lékaři a ošetřovatelky působící trvale v ústavu.
Při léčebně bylo zřízeno i hospodářství, které bylo zpočátku orientováno na zajišťování zemědělských produktů pro ústav. K rozvoji hospodářství přispělo v roce 1925 zavedení léčby prací pro pacienty, což mělo současně i příznivý vliv na zdravotní stav pacientů.
Od roku 1925 lze tedy datovat postupný rozvoj léčebné rehabilitace, při jejímž aktivním a komplexním uplatňování stála léčebna v Janově vždy na jednom z čelných míst u nás.
V roce 1940 byly provedeny další dílčí přístavby a přestavby, kapacita sanatoria se zvýšila o 20 lůžek, byla zřízena ústřední teplárna, železniční vlečka pro dopravu uhlí a byla také dána do provozu další obytná budova pro zaměstnance sanatoria.
K výraznému rozvoji léčebny došlo za působení ředitele prim. MUDr. K. Mayra (v letech 1951 – 1967), kdy bylo zřízeno chirurgické oddělení a vzápětí i rehabilitační oddělení, po více než 20 let úspěšně pracovalo oddělení pro kostní a kloubní tuberkulózu pod odborným dozorem doc. MUDr. D. Polívky. Postupně byly v Janově léčeny i další formy mimoplicní tuberkulózy – léčebna v této době stála v čele boje proti mimoplicní tuberkulóze v ČSR.
Adaptacemi se zvýšila lůžková kapacita až na 240 lůžek, bylo nově vybudováno a vybaveno rentgenové pracoviště a mikrobiologická laboratoř, výrazně se rozrostl tým odborných konziliářů.
Vrcholem úprav je rozsáhlá přístavba léčebny v letech 1958 – 1963, po dokončení byla kapacita léčebny 312 lůžek.
V průběhu let klesal počet nemocných s tuberkulózou plic i mimoplicní, stále se však zvyšoval počet nemocných hospitalizovaných pro akutní i chronická zánětlivá onemocnění plic, chronickou bronchitidu, astma i plicní nádory.
Stoupal počet nemocných přijatých k diferenciálně diagnostickému pobytu, a tak se postupně rozšiřovalo spektrum prováděných specializovaných vyšetření; personální a přístrojové vybavení umožňuje provádět bronchologická a cytologická vyšetření, základní i některá specializovaná vyšetření funkce plic, specializovaná radiodiagnostická vyšetření plic i dalších orgánů včetně ultrasonografie, potřebná biochemická a hematologická vyšetření. Další specializovaná vyšetření jsou prováděna ve spolupráci s klinikou TRN, event. s dalšími klinikami FN Plzeň a s odděleními nemocnice v Rokycanech.
Do léčebny dojíždějí další odborníci: rentgenolog, otorhinolaryngolog, oftalmolog, gynekolog, neurolog, psychiatr.
Léčebna zajišťuje komplexní medikamentózní léčbu všech základních onemocnění dýchacího ústrojí, inhalační a rehabilitační léčbu včetně léčby fyzikální, dietoterapii a klimatoterapii. Specialitou ústavu, která je prioritní v České republice, jsou od roku 1992 pravidelně pořádané edukační kurzy pro bronchitiky a astmatiky.
V letech 1994 – 1995 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce stravovacího provozu, který nyní splňuje všechny provozní a hygienické požadavky a který také zajišťuje kvalitní stravování v rozsahu platných dietních norem pro nemocné a zaměstnance.
Nově je od roku 2007 v provozu 20 sociálních lůžek, která jsou určena nemocným, kteří již nepotřebují pravidelnou každodenní lékařskou péči a bylo by je možné léčit dále ambulantně v domácím prostředí, ale nejsou sami ani s pomocí rodiny nebo dalších blízkých osob schopni zajistit svoje základní potřeby. Vzhledem k zájmu o tyto služby byl počet sociálních lůžek postupně zvyšován. V současné době je jejich 40.
Při nedávné rekonstrukci byl z hygienických důvodů i kvůli zvýšení komfortu pacientů snížen počet lůžek na 195, byly zřízeny i 4 nadstandardní pokoje.